2. listopadu oslavil Ing. Ladislav Nožička 60. narozeniny, což je důvod k bilancování. 30 let svého profesního života strávil v projekci. Byl spoluvlastníkem firmy, která pracovala na klíčových zakázkách české energetiky. Prodali ji nadnárodní společnosti. Když se gigantický Arcadis rozhodl odkoupenou firmu zrušit, navázal jednání s Ing. Lennerem a domluvili se zbytkem původního kolektivu na jeho přechodu pod Valbek. Jak jednotlivé etapy své práce hodnotí?
1. zastavení „Co dělat a kde se uplatnit?“
Na Fakultě stavební ČVUT vystudoval Ladislav Nožička vodní stavby, proto po škole nastoupil na Povodí Vltavy. „Dělal jsem především úřednicko-technickou práci, která zahrnovala posuzování projektů z hlediska čistoty vody. Nebyla to práce, která by mě uspokojovala dlouhodobě, a tak jsem hledal dál,“ vysvětluje.
2. zastavení Spolumajitel firmy Bohemiaplan
V roce 1991 zakládá 13 společníků firmu Bohemiaplan. A Ladislav Nožička v ní postupně roste – na začátku zastává funkci projektanta, poté vedoucího oddělení, následně výrobního ředitele a posléze prokuristy. A nakonec i jednoho ze dvou jednatelů.
Společnost Bohemiaplan se zabývá projektovou a inženýrskou činností a v době svého vrcholu zaměstnává 114 pracovníků. Mezi její nejvýznamnější zakázky patří obnova hnědouhelných elektráren ČEZu. „Bylo to nejproduktivnější období mého profesního života. Měl jsem možnost vše formovat přesně podle svých představ, naplňovalo mě to a žil jsem převážně prací. Byla to úplně jiná doba – na elektrárně jsme se tehdy byli schopni hned technicky domluvit. Dnes jsou veškeré činnosti spojené s elektrárnami koncentrované do Prahy, vše se dělá přes centrální nákupy, lidé se vzájemně neznají, vše se rozhoduje od stolu a velkou roli donedávna hrála pouze cena. To bohužel vedlo k tomu, že ne vždy byla volena nejlepší varianta řešení. I když musím konstatovat, že se situace začíná postupně vracet k normálu a někdy, zatím vzácně, není cena to nejdůležitější kritérium výběru,“ vysvětluje Ladislav Nožička.
Při vší pracovní vytíženosti absolvoval Ladislav Nožička v této době ještě 4 semestry na VŠE, kde si své technické znalosti prohloubil i o ekonomické vzdělání.
„Zažil jsem éru, kdy se všechno dělalo na prkně. Koncept jsem vytvořil na pauzák, za mnou stála kreslička, která ho hned překreslovala, za námi seděly písařky, které vše ručně přepisovaly. To už si dnes málokdo umí představit. Připomíná mi to, když jsem nahlížel do archivních výkresů z přelomu 19. a 20. století – viděl jsem, jak je v nich všechno vybarvené pastelkami, a říkal jsem si, kolik to všechno muselo dát práce. S prací na počítači je to samozřejmě nesrovnatelné, počítače umožnily barvu, vizualizace a mnoho dalšího,“ vzpomíná pan Nožička.
V roce 2008 kontaktovala Bohemiaplan s nabídkou o koupi firma ČEZ. Její nabídku majitelé nepřijali, ovšem ozvali se další zájemci. V prosinci 2009 prodává Ladislav Nožička (jako jeden ze dvou společníků) Bohemiaplan nadnárodní společnosti Arcadis.
3. zastavení Pod křídly nadnárodní společnosti, ale bez práce
Do struktury nadnárodní společnosti se Bohemiaplan začlenil jako samostatná firma, později jako divize českého Arcadisu. Firma tak ze dne na den vstoupila do kolosu společnosti s 24 000 zaměstnanci. „Po 18 letech jsem byl opět zaměstnanec, i když ve stejné funkci, a s napětím jsem očekával, jak to bude v globální firmě vypadat. Bohužel se nenaplnila v počátku deklarovaná možnost evropské spolupráce. Arcadis v té době nakoupil hodně firem v Asii a Jižní Americe, pracoval na největších projektech a naši firmu kupoval kvůli energetickému trhu v ČR. Pracovali jsme tehdy na obnově elektráren ČEZu, které byly na konci své životnosti. Dávali jsme je tedy do souladu s životním prostředím, řešili odpopílkování, odsíření, ukládání energetických odpadů, stavební části strojoven, kotelen, řešili jsme i statickou část meziskladu vyhořelého paliva na Temelíně. Ovšem modernizace postupně končila a s ní i naše zakázky. Ne, že by nebyly jiné, byly, ale již ne tak lukrativní, které by byly schopné unést stále bobtnající náklady.
A sliby a podpora Arcadisu se jaksi vytratily. Na základě nadnárodních smluv jsme sice měli dostávat spoustu projektové práce, ale ta v evropském měřítku mířila převážně do rumunského Arcadisu. Prostě byli nejlevnější v Evropě. S jejich cenou se nedalo soutěžit. V ČR jsme zkrátka měli vyšší náklady a vyšší mzdy než Rumunsko, a tak jsme nikdy nemohli vyhrát,“ vysvětluje Ladislav Nožička.
A jak dobíhaly obrovské zakázky z ČEZu, firma se musela přeorientovat. Vrátili jsme se v čase a začalo opět období projektů „stodol“ u dálnic. Jejich cena byla nižší, odbornost práce rovněž. Zatímco západní Evropa za sebou měla úspěšně překonanou ekonomickou krizi, u nás ještě k oživení nedošlo – a to se podepsalo i na našich ekonomických výsledcích. V březnu 2015 se proto Arcadis rozhodl, že plzeňskou pobočku ke konci roku 2015 uzavře. „To bylo moje vůbec nejhorší pracovní období. Lidi nechtěli dělat, hledali si práci jinde, protože věděli, že končíme. Pracovní morálka šla dolů, ale smlouvy a termíny stále běžely. Nové zakázky, které jsme uzavřely, už šly na pražskou centrálu, ale nám přibývaly samé náklady,“ vzpomíná Ladislav Nožička. „Začalo období hledání, co dál. Mým snem bylo zachovat sehraný kolektiv, ale neměl jsem již ambice pokračovat v 55 letech bez referencí sám od nuly. V červenci jsem se poprvé setkal s panem Lennerem a krátce na to jsme začali uvažovat o vzájemné spolupráci. Do týdne se rozhodl, zbývající kolektiv Bohemiaplanu se stal součástí Valbeku .
4. zastavení „Kultura Valbeku je mi blízká“
„Jednání s Ing. Lennerem byla a jsou vždycky velice přímá. Co řekne, to platí. Připomíná mi éru samostatného Bohemiaplanu, který ovšem nikdy neměl 600 zaměstnanců. Jsem opravdu vděčný majitelům Valbeku, že šli do rizika a podařilo se jim zachovat zbylý kolektiv našich zaměstnanců. Většinu z nich jsem osobně přijímal a byl jsem s tímto kolektivem velmi svázán. Po zkušenostech z Arcadisu jsem přemýšlel, jak dlouho to vydržím a jestli kolektiv, v němž jsem prožil největší část života, opustím. Valbek byl ale úplně jiný. Systém jeho řízení mi byl od začátku velmi blízký. Rozhodování je (ve srovnání s Arcadisem) bleskové a firmou se nese duch majitelů. Někdy mi připadá, že se vracím v čase do Bohemiaplanu,“ vysvětluje Ladislav Nožička.
Ve Valbeku byl vytvořen nový ateliér s názvem Bohemiaplan, který využíval znalosti jména na trhu. Ladislav Nožička se v něm snaží navázat na historické činnosti firmy, a to zejména v oblasti obchodu. Ateliér si rychle najde práci a bez problémů plní plánované ukazatele. Systém řízení se rychle vrací do historické éry Bohemiaplanu, která je kolektivu bližší než řízení nadnárodní firmy. A došlo i na rozvoj. Obnovuje se technologická skupina, a to koupí plzeňské technologické firmy CAD Serve, po níž Bohemiaplan opět může nabízet komplexní služby včetně technologických částí a postupně se vrací na energetický trh. Získává zakázky ve skupině ČEZ – v Trmicích, Ledvicích, ve skupině Seven Energy – v Počeradech, na Sokolovské uhelné, Vršanské uhelné, pracuje na Hlubinném úložišti radioaktivních odpadů. A ambice jsou stále vyšší – rádi by pracovali i na přípravě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany.
V listopadu 2017 Ladislav Nožička oficiálně oznámil, že 1. ledna 2021 odejde do předdůchodu. Od oznámení k dnešku jsou to 3 roky, ale ten čas je zde a Ladislav Nožička opravdu odchází z každodenní práce. S Valbekem ale nekončí.
Elektrárna Počerady
5. zastavení „Zúročím zkušenosti i kontakty z energetiky a najdu si čas na myslivost“
Během tří přechodových let připravil Ladislav Nožička tým ateliéru na svůj odchod a jeho vedení předal již v květnu 2019 mladší generaci. Od té doby se věnuje především obchodní činnosti, udržuje historické kontakty a snaží se o úspěch v zakázkách klasické i jaderné energetiky. A výhledy jsou velmi příznivé.
Od ledna 2021 se bude práci ve Valbeku věnovat dva dny v týdnu. A co ty zbylé? Zaplní je čas strávený se dvěma vnučkami ve věku 3,5 a 1,5 roku, rybaření a myslivost. „Myslivce máme v rodině už od první republiky, takže to mám krvi. Ovšem já jsem se myslivosti věnoval jenom v mladším věku, tedy kolem roku 1990, potom mi to pracovní vytíženost nedovolila. Ale těším se, že nyní budu mít prostor a opět se aktivně zapojím do činnosti v našem mysliveckém sdružení v oblasti Pošumaví,“ plánuje si Ladislav Nožička.
