Biofilní design: Trend ve stavebnictví, který vám zlepší náladu

Než se pustíme do zkoumání biofilní architektury, pojďme si definovat slovo biofilie. Tento pojem zavedený psychologem Erichem Frommenem vyjadřuje touhu po životě v sounáležitosti s jinými formami života. Pochází z řečtiny a v doslovném překladu znamená „láska k životu.“ Termín koncem minulého století zpopularizoval biolog Edward Wilson. V kontextu architektury se tento termín vztahuje k urbanismu s cílem integrovat přírodu do člověkem vybudovaných prostor, a to za účelem zvýšení vnitřní pohody a kvality života. 

Hlavními benefity biofilního designu jsou podpora mentálního a fyzického zdraví ruku v ruce s udržitelností. Budovy stavěné v souladu s touto architektonickou filozofií se vyznačují přirozeným světlem, vodními prvky a využitím rostlin v interiérech. Teorii rozumíme. Jak se ale taková budova projektuje?

Začíná to u výběru materiálů

Ačkoli betonové budovy mají své kouzlo, je jisté, že se cítíme lépe v interiérech tvořených „hřejivými“ přírodními materiály, jako je dřevo, bambus, ratan nebo korek. Populární je i využívání starého nebo recyklovaného dřeva. Aby byl podpořen přírodní dojem, projektanti rádi volí velké okenní plochy, které mohou být i na stropech, aby vytvářely dojem přirozeného osvětlení. Z toho benefituje i flóra uvnitř budov, která má díky dostatečnému slunečnímu záření skvělé podmínky k růstu. 

Biofilní projekty jsou obzvlášť populární v kancelářských budovách, coworcích a obchodních centrech. Není divu, zrovna kanceláře jsou místem, kde mnoho z nás tráví třetinu svého dne, a je proto zásadní vytvořit prostředí, které nás bude mentálně rozvíjet a podporovat, nikoli ubíjet. Kromě toho, co vidíme, nás ovlivňuje i to, co slyšíme. Proto je součástí biofilního uvažování i práce s akustikou. Správné materiály odhluční vnější zvuky a pohltí hlasité ruchy uvnitř prostoru. Vodní prvek, jako je například fontánka nebo malý vodopád vedle zeleného ostrůvku z rostlin, nám pomůže s koncentrací a pocitem pohody. 

Ztratit se v lese na letišti

Pokud jste někdy zavítali na letiště Jewel Changi v Singapuru, mohli jste na vlastní oči vidět jednu z nejlepších ukázek biofilního designu v praxi. Letiště je plné rostlin, a dokonce je zde vybudovaný skutečný les Shiseido Forest Valley. Nechybí ani dešťový vír, který ještě zesiluje dojem, že místo na letišti jste v tropickém pralese. 

Strhující ukázkou jsou také Amazon Spheres v Seattlu v USA. V areálu společnosti Amazon najdete tři zimní zahrady ve tvaru kopulí. Každá z nich je pokryta pětiúhelníkovými šestistěnnými panely, jejichž výška se pohybuje od devíti do dvanácti metrů. Kulaté zahrady si vzaly inspiraci ze zimních zahrad viktoriánské éry a nezapřou ani vliv steampunkové estetiky. Pěstuje se zde více než 40 tisíc druhů rostlin a projekt za svou udržitelnost získal i certifikát Leadership in Energy and Environmental Design (LEED).

Biofilní design, nebo zelená architektura?

Ačkoli mohou tyto dva směry působit synonymně, najdeme zde nemalé rozdíly. Zelená architektura se zaměřuje především na snižování dopadu budov na životní prostředí prostřednictvím používání udržitelných materiálů, energeticky účinných systémů a obnovitelných zdrojů energie. Biofilní architektura se oproti tomu více zaměřuje na lidské potřeby, snaží se zlepšit pohodu a zvýšit produktivitu propojením lidí s přírodou.