Zatímco se v tuzemsku přeme, zda brutalistické budovy zachovat, či zbourat, v zahraničí se tento směr vrací do módy. Stojí za tím 3D tisk, obliba minimalismu i zvýšená poptávka po bydlení. Víte ale, že brutalismus vznikl jako bouřlivá odezva mladé generace na staré pořádky a že jeho základy nepochází z východu, nýbrž ze západu?
Slovo brutalismus vychází z francouzštiny a odkazuje na syrový beton. V architektonickém významu jej poprvé použil švédský architekt Hans Asplund pro stavbu Villa Göth. Do povědomí široké veřejnosti se pojem dostal v roce 1966, kdy ho Reyner Banham použil ve své knize Nový brutalismus.
Brutalistická výstavba se vyznačuje litým betonem a masivním, až monolitickým vzhledem, často s geometrickými prvky a betonovými pilíři. V České republice beton často doplňují keramické obklady nebo skleněné bloky, které pracují s lomem světla. Budovy ovlivněné brutalismem najdete hlavně ve Velké Británii a zemích východní Evropy. I proto je styl často spojován se socialismem a komunismem.
Ve skutečnosti inspirace, stejně jako jméno, přišla z Francie. A to od architekta a urbanisty švýcarsko-francouzského původu Le Corbusiera, který svou vášeň pro beton odrazil v roce 1952 v moderní výstavbě “obytné jednotky” v Marseille (Unité d’habitation). Budova, kterou sám architekt nazýval Zářící město (La Cité Radieuse), pojala 1600 obyvatel v 337 bytech. V prostorách fungovala také dvě obchodní centra, hotel a nechyběla střešní terasa. Díky barevnému průčelí získala budova osobitý design. Ve své době ale sklidila kritiku za přemíru použitého betonu i svou šedivost.
To ovšem neodradilo mladé architekty, kteří se chtěli odlišit od předchozí generace stavitelů. Jejich cílem bylo propojit architekturu s běžným životem s poetickým důrazem na surovost materiálů. Zároveň při projektování brali v potaz okolí, do kterého bude stavba zasazená. Brutalismus nebyl svázán konkrétním systémem pravidel. Každý architekt jej mohl objevovat po svém, což vedlo originálním počinům, ale často také k jeho nepochopení. Obzvláště ze strany veřejnosti.
Brutalismus zažívá vrchol v letech 1950 až 1970. V tehdejším Československu vznikaly zásadní stavby i poté, například komplex budov Transgasu na Vinohradské třídě v Praze. Stavba byla typická svým zábradlím z potrubí. Původně řídicí centrum plynovodu ze Sovětského svazu do západní Evropy bylo v letech 2019 až 2020 zdemolováno. Budovu si ovšem stále můžete prohlédnout v BIM modelu na stránkách Národního památkového ústavu.