Udržitelnost nebude v budoucnu pouhým trendem, ale naprostou nutností, a to ve všech oborech. Stavebnictví se dotýká už dnes. Abychom ale mohly budovy označovat za udržitelné, musí se v průběhu jejich stavby i fungování dodržovat určitá pravidla. A právě proto byly vytvořeny certifikáty, které hodnotí vliv objektu na životní prostředí. Některé zohledňují plnění jednotlivých požadavků, jiné jsou založené na komplexních systémech. Jaké jsou ty nejznámější? A v čem se liší?
Tento americký systém je v současnosti rozšířen po celém světě. Velkou zásluhu na tom má Rada pro šetrné budovy USGBC. Jedná se o metodu zaměřenou na šest oblastí, které nezávisle hodnotí. Patří k nim udržitelná lokalita, hospodaření s pitnou vodou, materiály a zdroje, energie a ovzduší, inovace a kvalita vnitřního prostředí. Počet certifikací LEED v současnosti roste nejrychleji na světě. Investorům totiž velice vyhovuje, nejen proto, že stanovuje konkrétní kritéria, podle kterých je objektům udělován počet bodů. Nejlépe také vypovídá o energetické náročnosti budovy a navíc se může týkat i samotného vybavení.
Mezinárodní systém BREEAM pochází z Velké Británie a hodnotí vliv budovy na životní prostředí, přičemž v našem prostředí pracuje s českými i evropskými normami. Certifikuje stavby před dokončením i objekty, které už svou funkci plní. U nás se pracuje jen se schématem International New Construction 2013 pro kancelářské, obchodní, průmyslové a rezidenční budovy, které musí mít čtyři a více pater. Budovy v provozu je možné certifikovat podle schématu BREEM In-Use.
Jediná česká platforma pro certifikaci kvality objektů se nazývá SBToolCZ. Funguje komplexně a zohledňuje prostředí budovy i její vazby na udržitelný rozvoj. Škála hodnocení se liší podle typu objektu a vztahuje se ke klimatu, stavebním i legislativním podmínkám. Oproti zahraničním nástrojům je její velkou výhodou nižší cena i to, že se dokáže skvěle přizpůsobit místním podmínkám.
Tato německá certifikace Rady pro šetrnou výstavbu se zaměřuje na environmentální, ekonomická a sociokulturní a funkční kritéria. Podobně jako česká alternativa nabízí celkové hodnocení. Investor za ni ale zaplatí výrazně více. Na druhou stranu je velmi pokroková a ostatní systémy jí v mnohém nestačí.
Certifikaci EDGE („Excellence in Design for Greater Efficiencies“) vytvořila v roce 2014 Mezinárodní finanční korporace. Pracuje poměrně jednoduše, rychle a pomocí nejmodernějších systémů. V současnosti funguje ve více než 170 rozvojových zemích a už hodnotila zhruba 7,5 milionů metrů čtverečních budov.
Ve světě původně certifikace fungovaly na národních úrovních. Takto vznikl mimo jiné britský BREEAM nebo japonské CASBEE. Certifikovaných staveb přibývá i v České republice a například u velkých administrativních projektů se oficiálně potvrzená udržitelnost stává standardem. Během několika let by měla být dokonce povinná, pokud půjde o projekt placený z daní, jako je tomu v sousedním Německu nebo ve Spojených státech. Mezi první certifikované budovy u nás patřily třeba AFI Karlín nebo River Gardens v Praze či CTP Park v Ostravě.