Od 23. října 2020 Praze opět slouží Trojská lávka mezi Císařským ostrovem a Trojou. Zkrátit cestu k ZOO, k botanické zahradě či k Trojskému zámečku si tu mohou pěší i cyklisté. Nová lávka navíc snese zatížení 3,5 tuny, díky čemuž po ní přejedou i vozidla záchranářů.
Lávka chyběla mezi Trojou a Císařským ostrovem téměř 3 roky. Původní se zřítila 2. prosince 2017. Při neštěstí se zranili 4 lidé. Nehoda sama poukázala na problematiku stavu pražských mostů a vyvolala obavy o funkčnost podobných lávek v Kališti, v Nymburku, v Kroměříži. Bylo třeba přijít nikoliv jen s náhradou, ale především s lepším konstrukčním řešením.
„Na rozdíl od té původní lávky je konstrukce navržená tak, aby nekorodovala, a každý detail byl snadno kontrolovatelný, což byl problém té minulé,“ Adam Scheinherr, náměstek primátora Prahy.
Zřícená lávka spoléhala na ocelová lana, na nichž byly zavěšeny železobetonové díly s povrchem z plastbetonu a saduritu. Již při průzkumu mezi lety 2007 – 2009 Technická správa komunikací objevila řadu trhlin a poškození lanoví. V roce 2016 byl technický stav lávky vyhodnocen jako špatný a konstrukce coby neopravitelná. Předpokládala se životnost 5 let. Zřítila se ale již o rok později.
Novou lávku postavila firma SMP CZ, a. s. na základě projektu společností Novák & Partner, s. r. o. a Valbek, spol. s r.o. Je 256 m dlouhá a 4 metry široká. Lidé po ní mohou nejen chodit, ale i jezdit na bruslích nebo na kole. Na staré lávce bylo třeba kolo vést. Šíře a nosnost lávky umožní i průjezd vozidla integrovaného záchranného systému do hmotnosti 3,5 tuny.
Obnovená Trojská lávka je vyšší a širší. Spočívá na mohutném nosníku z kruhové trubky o průměru 914 mm. Na ten jsou navařeny co 2,5 m příčníky celosvařovanými přípoji s koutovými svary. Příčníky propojuje několik podélníků. Krajní podélník je z nerezové trubky o průměru 194 mm.
Nosník spočívá na 2 krajních opěrách a 5 pilířích se spodní betonovou částí plynule navazující na základ a s horní ocelovou částí. Pro snížení tření čepů nosné konstrukce jsou v čepových spojích začleněna teflonová kluzná pouzdra. Namáhání pilíře P2 si vyžádalo speciální konstrukční řešení. Aby se minimalizovalo jeho ohybové namáhání, je vybaven čepovým spojem i ve spodní úrovni. Ocelový dřík díky tomu působí jako kyvná stojka. Průřezy betonové i ocelové části jsou designovány tak, aby při jejich obtékání nevznikaly víry.
Základy pilířů tvoří masivní železobetonový nosník založený na hlubinně vrtaných železobetonových pilotách o průměru 900 mm. Piloty jsou vetknuté do vrstvy únosných břidlic R4/R3.
Jako povrch lávky slouží mostovka z odolného dřeva azobé. Toto dřevo afrického stromu Lophira alata je prakticky nezničitelné vnějšími vlivy a imunní proti poškození hmyzem. Zajímavostí je zábradlí sklopné pro případ velké vody. Večer v něm pulzuje teple žluté světlo, které by nemělo přitahovat ptáky, ryby, ani hmyz.
Nový most je položen v úrovni protipovodňové stěny na pravém břehu. Výškové umístění se nachází nad úrovní dvacetileté vody. S vodou vyšší počítá nejen navržená konstrukce mostu, ale i zmíněné sklopné zábradlí. To umožní snížit odpor mostu vůči protékající vodě a jeho celkové zatížení případnou povodní.
Před otevřením Trojské lávky do veřejného provozu proběhly zatěžkávací zkoušky. „Na lávku najelo v jednu chvíli několik multikár a deset nákladních avií v celkové hmotnosti 35 tun. Výsledky zatěžovacích zkoušek jsou v pořádku, proto můžeme lávku bez obav otevřít,“ komentuje výsledek testů Scheinherr.
A zdůrazňuje: „oddělení Technické správy komunikací, které má kontrolu mostů na starosti, bylo také posíleno, aby k podobným haváriím už nikdy nedošlo.“ Navíc ČVUT rozmístila na lávku čidla, která technické parametry provozu neustále monitorují. V případě, že by některý z parametrů nabýval mezních hodnot, bude okamžitě informováno kontrolní středisko a podniknuta protihavarijní opatření.
Obnovená Trojská lávka by měla sloužit sto let. „Její realizace je ukázkou dobré vzájemné spolupráce projektantů, architektů, zhotovitelů a v neposlední řadě investora,“ říká Doc. Ing. Lukáš Vráblík, Ph.D., technický ředitel projektantského studia Novák & Partner. „Samotná stavba je unikátní nikoliv svým rozsahem, ale zejména technickým řešením.“
Foto: Karol Koštialová