Dálnice D11 aktuálně vede mezi Prahou a Hradcem Králové. Její ambice jsou ovšem mnohem vyšší. Stane se součástí propojení mezi Paříží a Moskvou, uleví přetížené místní dopravě a poskytne bypass při opravách D1. Jaká je historie, současnost a budoucnost dálnice D11?
Historie D11 v kostce
Dálnice D11 se staví už dlouho. V roce 1938 se zrodila myšlenka, ale válka zahájení výstavby zpozdila o celých 40 let. Po válce a letech plánování a výstavby na ni první cestující vjeli až roku 1984. Zatím poslední úsek do Hradce Králové byl dostavěn v roce 2017. Léta realizace také nepatřila ke klidným. Dlouho se vlekly spory o pozemky farmářky Ludmily Havránkové, podávaly se rozklady a protahovala územní rozhodnutí. Ani prodlevy, ani komplikace však nezdevalvovaly původní myšlenku.
Ideový záměr D11
Projekt D11 stojí na několika konceptech. Její prvotní úlohou je vytvořit dopravní koridor do Polska. Aktuálně jej supluje silnice I/33, která je nejzatíženější silnicí v Královehradeckém kraji. Rizika provozu na této komunikaci nejsou dostatečně mírněna: je nebezpečná, hlučná, vysoce emisní a v důsledku toho všeho dopravně neefektivní. Negativa má eliminovat dálnice D11. Slovy Jana Rýdla, mluvčího ŘSD: „Díky D11 dojde ke snížení hlukové zátěže, emisí z dopravy a vysokého rizika dopravních nehod. Obyvatelé žijící v zástavbě, která je v blízkosti dálnice, budou ochráněni protihlukovými opatřeními, která nelze realizovat na stávajících silnicích.“
Sekundární role dálnice D11
Kromě prvotního poslání je dálnice D11 součástí mnoha dalších plánů:
- stane se plnohodnotnou součástí mezinárodní trasy E67 vedoucí z Prahy až do Helsinek;
- nabídne alternativu trase Praha – Ostrava, která v současnosti vede přes Brno;
- pomůže Královohradeckému kraji zvýšit dopravní dostupnost a potlačit rizika spojená s provozem;
- pozvednout ekonomickou úroveň a zlepšit investiční atraktivitu;
- snížit emisní a hlukové zatížení životního prostředí;
- celkově pozvedne kvalitu života obyvatel v celém dotčeném regionu;
- zvýší zasíťovanost České republiky silnicemi dálničního typu – poměrně významně;
- poskytne rychlejší přístup z regionu nejen do Prahy, ale i do celé ČR a
- stane se součástí tahu Praha – Varšava a koridoru Paříž – Moskva, který spojuje východní a západní Evropu.
Aktuální stav
Dálnice D11 od roku 2017 slouží dopravě z Prahy do Hradce Králové. Je rozestavěn úsek Hradec Králové – Smiřice (15,5 km) a Smiřice – Jaroměř (7,4 km). Úseky by měly být hotové v letech 2022 a 2021. Poté bude následovat práce na trasách Jaroměř – Trutnov a Trutnov – státní hranice ČR. Hotovo by mělo být v roce 2028, přičemž polská strana by měla mít natáhnutou dálnici do příhraniční Lubawky už v roce 2023.
Hlavním problémem na české straně je délka správních řízení výstavby. Rozhodnutí nejsou finální, jsou odkládána rozklady a přezkoumávána. Situaci by měl zlepšit zákon o liniových stavbách, který byl schválen v listopadu 2019. Zkušený projektant Roman Lenner si od něj mnohé slibuje: „Zákon o liniových stavbách by měl umožnit, aby byly veškeré připomínky vypořádány naráz, v jednom kole a jednou provždy. Potom ať to třeba řeší soud a vyměří kompenzace, ale ať to rozhodnutí nemá odkladný účinek. Takto přesně se staví v Německu, ve Francii a v dalších západních zemích.”
Snad zákon splní svůj účel. Momentálně totiž příprava dopravních staveb trvá v průměru 13 let. „Když ten zákon nebude fungovat, žádné razantní zlepšení nečekejme,“ dodává Lenner.
Perspektiva
Zákon o liniových stavbách by měl – podle ministra dopravy Vladimíra Kremlíka – urychlit i realizaci dálnice D11. Její plánované dokončení v roce 2028 chtělo původně ministerstvo dopravy odložit ještě o další tři až čtyři roky. Na vině měly být „dlouhodobé úřednické procesy“. Právě ty ovšem eliminuje zmiňovaný zákon.
Akceleraci stavby brzdí i situace spojená s epidemií COVID-19. O to více je zapotřebí vyřídit všechny správní náležitosti ještě před tím, než mimořádná situace pomine. V následujících letech bude totiž podstatné, jak budou jednotlivé státy schopny nastartovat ekonomiku. A právě dálnice jsou spolu s ostatní infrastrukturou pomyslnými tepnami ekonomického růstu.
