Vývoj se posouvá kupředu a s ním se každý rok objevují nové materiály. Některé patří do sekce experimentálních kuriozit, jiné se stanou součástí našich každodenních životů. Umíte si představit například dřevo místo skla, nebo domy potažené houbami?
Umíte si místo skla nebo luxferů představit okno vyrobené celé ze dřeva? Pokud ne, určitě jste ještě neslyšeli o průhledném dřevě. Tento přelomový objev Švéda Larse Berglunda z Royal Institute of Technology působí jako ze světa sci-fi, ale skutečně existuje, a to už od roku 2016. Průlom ve využití materiálu ovšem nastal až o čtyři roky později, kdy Berglund ve spolupráci s týmem z University of Maryland objevil metodu, která přinesla stabilní výsledky při každém pokusu.
Dřevo se skládá z celulózy a ligninu, který drží vlákna celulózy pohromadě a dodává materiálu pevnost. První pokusy o výrobu průhledného dřeva zahrnovaly odstranění ligninu pomocí nebezpečných chemikálií a vysokých teplot a celý proces byl časově náročný. Výsledný produkt byl křehký a nákladný na výrobu.
Při nové metodě se dřevo chemicky ošetří, taktéž s cílem odstranit lignin, který se nahradí polymerem a polyethylenglykolem pro zachování vlastností dřeva. Touto technologií se daří dosáhnout až 85% transparentnosti při tloušťce materiálu do 1 milimetru.
Transparentní dřevo je pětkrát pevnější a lehčí než sklo a zároveň lépe udržuje teplo. Kromě toho je surovina skvělou ekologickou alternativou, jelikož dřevo je obnovitelným zdrojem. Dalším benefitem jsou nižší výrobní náklady a nižší uhlíková stopa při výrobě, a to z důvodu nižších teplot při zpracování oproti sklu. To vše z materiálu dělá skvělého adepta na okna budoucnosti.
Pokud se vám nepozdává představa oken z průhledného dřeva, možná vás zaujme solární sklo neboli transparentní solární panely. Ačkoliv vypadají jako obyčejné skleněné výplně, dokáží absorbovat ultrafialové a infračervené záření a přeměnit je na obnovitelný zdroj energie. A nenechte se zmást, nejedná se o hudbu budoucnosti. I po Evropě už najdete první solární okna, a to hlavně v kancelářských budovách nebo školách. Podle nizozemské firmy Physee, která se na tuto technologii specializuje, dokáží solární okna snížit energetické náklady budov až o 30 %. Pokud se navíc doplní střešními solárními panely, může budova fungovat čistě na základě obnovitelné solární energie.
Možná už jste na internetu zahlédli fotky budov, které jsou porostlé houbou připomínající plíseň. Nemusíte si klepat na čelo, jedná se o mycelium, houbovitý produkt, který se po zpracování stává pružným a voděodolným materiálem. Mycelium je neviditelná část hub, jejich kořeny složené z vláken zvaných hyf. Dnes se už využívá například jako alternativa k polyesteru v obalových materiálech.
Ve stavebnictví se mycelium prozatím využívá čistě experimentálně, ale pomalu nabývá na popularitě. Není divu, lze z něj vyrobit nábytek, izolace, cihly s vysokou výhřevností, je lehký, ohnivzdorný a kompletně rozložitelný. Z dlouhodobého hlediska dává největší smysl mycelium využít v nenosných konstrukcích a obzvlášť jako izolační panely. NASA dokonce zkoumá využití mycelia pro stavbu obydlí na Marsu a Měsíci.
Nové výzkumy naznačují, že by mycelium mohlo nahradit také plasty, které se hojně využívají nejen ve stavebnictví. Je proto možné, že v dalších letech budeme mít houby nejen ve zdech, ale budeme z nich vyrábět i oblečení a další produkty.