Ve Valbeku navrhujeme a provádíme technické studie mostů všech velikostí a tvarů. Pomáhají nám moderní technologie a materiály. Díky nim můžeme projektovat nejen funkční, ale i krásná architektonická díla, jako je například Trojský most v Praze.
V minulosti byla stavba mostů složitější. Často se realizace protáhla i na několik desítek let. Historický vývoj mostů trval celé staletí. Kde to všechno začalo?
A byly to vlastně spíše lávky. Spadlé kmeny stromů přes řeky a potoky lidé používali odjakživa. Později začali stromy pokládat přes vodu cíleně, dřevo opracovávat do požadovaných tvarů a základních dřevěných konstrukcí.
Mosty se inovovaly, zpevňovaly a prodlužovaly. Dřevo bylo nahrazeno kamenem a v některých oblastech, například v Incké říši (Jižní Amerika), se začaly stavět tzv. visuté mosty.
Za velký posun ve stavitelství mostů vděčíme Římské říši. Římané pochopili princip samonosné klenby a stavěli akvadukty, které stojí dodnes. První, a tedy nejstarší akvadukt na světě postavili Římané v roce 312 př. n. l. a nazýval se Aqua Appia. Technologii staveb se snažilo od Římanů převzít několik dalších kultur. Docházelo ale k problémům v předávání znalostí, a tím i v projektování staveb.
V gotice se velmi zdokonalila konstrukce mostů. Projektovaly se stavby s velkými oblouky a byly postaveny nejstarší mosty v Čechách – jako jsou Kamenný most v Písku nebo Karlův most.
Málo se ví, že Karlův most nahradil předchozí Juditin most, který byl roku 1342 zničen povodní. Konstrukce Juditina mostu jednoduše nebyla dostatečně stabilní. Stavba Karlova mostu začala v roce 1357 a byla dokončena až začátkem roku 1402.
V období renesance se při stavbě mostů nadále používal oblíbený kámen. V kurzu ale začaly být i “novinky”, které lidem zvyšovaly životní komfort. Například roku 1607 byl v Paříži postaven obloukový most Pont Neuf, který spojuje břehy řeky Seiny. Jeho název znamená v překladu Nový most, přestože se reálně jedná o nejstarší most v Paříži.
Na Port Neuf nebyly postaveny žádné další stavby, které by chodcům překážely. Nebyl zakrytý a měl vyznačené chodníky, což bylo do té doby nevídané.
V dalších obdobích se lidé zaměřili spíše na funkci mostů než na jejich estetiku. V éře industrializace se začaly stavět mosty z litiny, které byly levnější než ty kamenné a navíc vynikaly svou odolností. Zároveň bylo třeba začít stavět mosty nejen pro lidi a povozy, ale také pro vlaky. První litinový most byl postaven v Anglii. Jmenuje se Iron Bridge a byl dokončen roku 1781.
V 19. a 20. století se podařilo vylepšit vlastnosti oceli, proto se při výstavbě mostů začala dávat přednost ocelovým konstrukcím. Rapidně stoupla poptávka po železničních mostech. Továrny produkovaly standardizované díly mostů a začaly se stavět první řetězové a lanové mosty s velkým rozpětím.
Revoluční posun nastal s používáním betonu společně s ocelí. Vznikla technologie předpjatého betonu, která vyřešila problém nízké pevnosti betonu v tahu. Díky této technologii se konstruktérům otevřely nové možnosti mostních konstrukcí.
Vývoj staveb jde neustále kupředu. Například v Nizozemsku postavili nejdelší most pomocí 3D tisku. Co nás čeká v budoucnu? Sledujte náš blog Valbekstory, kde vás budeme informovat.