Ve Valbeku je možné pracovat i studovat zároveň. Nejnověji to potvrdil mladý projektant Marek Hruboň, který po necelých čtyřech letech práce ve Valbeku úspěšně zakončil vysokoškolské studium.
Kdy jste začal pracovat ve Valbeku a co vás na té práci lákalo?
Nastoupil jsem v dubnu 2017 jako brigádník. Tou dobou jsem studoval prezenčně bakalářské studium na Univerzitě Pardubice. Výuka probíhala pouze od pondělí do středy, a tak jsem hledal brigádu na zbylé dva dny v týdnu. Ideálně takovou, aby mi pomohla získat praxi v oboru dopravní stavitelství, který jsem studoval. Začal jsem tedy jako brigádník a nejdřív jsem dostal ke zpracovávání jednoduché výkresy. Mohl jsem si tak vyzkoušet, jak funguje ve Valbeku používaný software, a “osahat si“ práci projektanta silničních staveb.
A pak jste se už během studia stal z brigádníka zaměstnancem. Jak se to přihodilo?
Po dokončení bakalářského studia jsem nastoupil do Valbeku na plný pracovní úvazek. Hlavním důvodem bylo, že už jsem chtěl naplno začít s praxí a získávat zkušenosti. Proto jsem se rozhodl pokračovat v navazujícím studiu kombinovanou formou.
Co bylo v bakalářské a pak v magisterské fázi studia nejsložitější, s ohledem na skloubení pracovních a studijních povinností?
U bakalářského studia víceméně žádné složitosti nenastaly, protože jsem do Valbeku chodil pouze brigádně pár dní v týdnu. V magisterské fázi studia už to bylo komplikovanější. Začal jsem ve Valbeku pracovat na plný úvazek a kombinovaná forma studia byla náročnější, protože jsem volný čas o víkendech musel věnovat práci do školy. Nicméně nejsem první a ani poslední člověk, co musel skloubit práci a studium dohromady.
Jak se k vašemu studiu stavěl zaměstnavatel a kolegové? Cítil jste podporu?
Zaměstnavatel mi vycházel vstříc. Mohl jsem si vybírat studijní volno, díky kterému jsem si na zkoušky a dny ve škole nemusel brát dovolenou, což je neobvyklé a vnímal jsem to jako velikou pomoc. Kolegové mě samozřejmě velice podporovali a všechny dílčí úspěchy jsme pokaždé oslavili.
Pomohly vám pracovní zkušenosti při studiu?
Zajisté a hodně. Víceméně ve všech předmětech jsem už měl povědomí o tom, jak to chodí v praxi, a určitý náhled na problematiku, která se ve škole probírala. Protože jsem se zaměřoval na projektování dopravních staveb, měl jsem velkou výhodu při vypracovávání dílčích semestrálních projektů z předmětů týkajících se projektování městských komunikací, silnic a dálnic.
Jak moc se liší teorie a praxe? Překvapilo vás něco, co reálně funguje třeba jinak, než jak se to učí?
Jistý rozdíl tam je. Ve škole vás samozřejmě naučí principy, jak určité věci fungují a jak je správně navrhovat. V praxi však do návrhu vstupují další okrajové podmínky a je nutné prvotní návrh upravovat a optimalizovat, aby byl splňoval požadavky na bezpečnost a hospodárnost.
Mohl jste si některé předměty nebo školní projekty vybírat tak, abyste využil pracovní zkušenosti?
Předměty jsem si vybírat nemohl, osnova studia byla jasně daná. Nicméně náplň studia se skládala z odborných předmětů, které se týkaly především návrhů silnic, železnic, mostních konstrukcí a podzemních staveb. Školní projekty byly také jasně zadány, takže nějaké vybírání témat nebylo možné. Ale jak jsem již zmínil, při vypracovávání těchto projektů jsem využil zkušenosti a znalosti získané ve Valbeku.
Co nejdůležitějšího si ze studia odnášíte? A daří se vám tyto čerstvě nabyté vědomosti přenášet do praxe?
Jako nejdůležitější si ze školy beru náhled na to, jak navrhovat a posuzovat stavební konstrukce. Snažím se tyto vědomosti přenášet do praxe, ale je samozřejmé, že praxí se toho člověk naučí daleko více.
Tématem vaší diplomové práce byla mimoúrovňová křižovatka Kosmonosy. Souvisel tento výběr s vaší prací?
V roce 2019 jsme ve Valbeku dostali od ŘSD zakázku na zpracování projektu pro vydání stavebního povolení na přestavbu mimoúrovňové křižovatky Kosmonosy na exitu 46 dálnice D10 u Mladé Boleslavi. Přestavba této křižovatky je velice zajímavý projekt, proto jsem ho využil i ve své diplomové práci. Porovnával jsem v ní dvě dílčí varianty, jak by mohla nová mimoúrovňová křižovatka vypadat.
Jaké možnosti jste ve své diplomové práci zvažoval?
Posuzoval jsem dvě varianty řešení přestavby stávající mimoúrovňové křižovatky trubkovitého typu. První varianta byla navržena jako turbo-okružní prstencová mimoúrovňová křižovatka a druhá byla kosodélná mimoúrovňová křižovatka. Obě varianty byly posuzovány z hlediska bezpečnosti, kapacitního posouzení, vlivu stavby na životní prostředí a finančních nákladů na výstavbu.
Která z nich nakonec byla zvolena v praxi a proč?
Jako výsledná varianta byla vybrána turbo-okružní prstencová mimoúrovňová křižovatka. Tato varianta vychází z potřeby napojení velkého množství větví do jedné mimoúrovňové křižovatky. Jde především o silnici I/38, plánované přeložky silnice I/16, napojení plánované průmyslové zóny a pak jednotlivé nájezdové a výjezdové rampy zajišťující napojení dálnice D10. Po zhodnocení obou variant vyšla tato varianta výhodnější z hlediska bezpečnosti a především z hlediska kapacitního posouzení.
V jaké fázi je dnes příprava této stavby? A pro koho její realizace bude největším přínosem?
V současné době byla odevzdána dokumentace pro stavební povolení a byla zahájena inženýrská činnost, která zajistí získání stavebního povolení. Realizací přestavby mimoúrovňové křižovatky dojde k úpravě nevyhovujícího směrového řešení, čímž se zvýší bezpečnost. Dalším důležitým důsledkem přestavby bude zvýšení kapacity mimoúrovňové křižovatky.
Asi je zbytečné se na to ptát, ale využijete zkušenosti z přípravy diplomové práce ve Valbeku?
Toto je obousměrně propojená cesta. Určitě využiji zkušenosti z přípravy diplomové práce ve Valbeku, tak jako jsem zkušenosti z Valbeku využil při tvorbě diplomové práce.
Jakým dalším projektům se nyní věnujete?
V současné době je to především několik projektů přeložek silnic I. třídy. Jde například o silnici I/13 Rynoltice-Lvová, která v současnosti prochází zastavěnou částí obce Lvová. Projekt počítá s vedením přeložky této silnice severozápadně od zastavěné části obce Lvová v celkové délce cca 2,3 km. V tomto projektu jsem zodpovědný za zpracování silničních objektů a jejich koordinaci s ostatními profesemi.
Dovolte poslední otázku. Hodnotíte zpětně své rozhodnutí začít pracovat už při studiu jako správné a doporučil byste tuto cestu i dalším studentům?
Ano, určitě bych tuto cestu doporučil. Člověk může znalosti získané ve škole aplikovat přímo do praxe.
Ing. Marek Hruboň vystudoval obor Dopravní stavitelství na Univerzitě Pardubice. Projektování se chtěl věnovat už během studia, proto začal pracovat ve Valbeku Liberec v ateliéru dopravních staveb nejprve jako brigádník. Dnes tady pracuje jako projektant dopravních staveb. Ve volném čase se nejraději věnuje sportu a pobytu v přírodě.