Je to také kus života, protože je na ní stále ještě dost práce. Tu si Jan Košárek, ředitel nové pobočky Valbeku v Ostravě, veze z Liberce do Ostravy. I o budování nové pobočky jsme si povídali den před nástupem do jeho nové funkce.
Proč vznikla pobočka Valbeku v Ostravě?
O pobočce na Moravě se začalo uvažovat asi před rokem a půl. Zmínil jsem se vedení, že bych se chtěl vrátit na Moravu, protože jsem původně ze Zlína a táhne mě to zpátky. Pobočku Valbeku jsem si tedy představoval ve Zlíně. Pan generální ředitel však navrhl otevření nové pobočky v Ostravě, což mělo spojitost se vstupem ostravské firmy AZ GEO do skupiny Valbek. Mně se líbila představa návratu na Moravu, vedení se líbila Ostrava, a tak se z pouhé myšlenky začala postupně stávat skutečnost. Ve hře byly zprvu dvě varianty. Pobočka Valbek vs. pobočka V-Con. Dlouhou dobu to vypadalo na otevření pobočky V-con, jelikož se uvažovalo o koupi ostravské divize firmy Bögl a Krýsl, která se zabývá zejména návrhem skruží pro výstavbu mostních konstrukcí. Z uvažované koupě však nakonec sešlo a začali jsme se plně soustředit na vznik pobočky Valbek Ostrava, která bude sídlit v nově zrekonstruovaném domě společně s firmou AZ GEO.
Jaké jsou její první úkoly a čím se bude zabývat?
Pobočka se bude zabývat zejména projektováním mostů, silnic a ve spolupráci s firmou AZ GEO budeme provádět diagnostické průzkumy. Co se týče zakázek, tak budeme pokračovat v práci na dálnici D1106 Hradec Králové – Smiřice, kterou si beru z Liberce a na které je ještě dost práce. Z menších zakázek je to např. rekonstrukce kabelových komor na Letišti Václava Havla v Praze.
Jak by se měla pobočka rozrůst?
V následujících dvou letech by měla zaměstnávat šest až osm lidí. Následně by se pobočka měla rozrůst o další obory.
Co podle vás bude ve funkci největším oříškem?
Čeká mě velká spousta nových věcí, budu mít větší zodpovědnost a starat se i o řízení pobočky jako takové. Je to pro mě velká výzva a těším se na to. Navíc jako Valbek budeme začínat v úplně novém regionu, takže si budeme muset hledat nové partnery a nové zakázky na Moravě. Jako firma sídlící v Liberci cílíme spíše na Čechy, na Moravu prakticky výjimečně. Tuhle oblast jsme zatím nechávali jiným firmám, což se teď hodně změní.
Je něco ve vašem oboru, co vám (nebo i kolegům obecně) bere energii?
Vadí mi, že v České republice je doba od přípravy projektu až po samotnou realizaci neuvěřitelně dlouhá. V okolních zemích je proces daleko rychlejší a pružnější. Projekty se táhnou především kvůli chybějící legislativě. Chybí např. zákon, který by umožnil výstavbu prioritních dálnic, silnic i železnic bez nutnosti vypořádat se s pozemky před započetím stavby. Vypořádání se klidně může řešit v době výstavby nebo dokonce i v době, kdy už stavba stojí a slouží veřejnosti. Dalším problémem je, že se v různých stupních projektu může každý ke všemu vyjadřovat a odvolávat. Přitom by to vše šlo udělat v jednom stupni, a ne pořád dokola v různých stupních řešit podobné dotazy a připomínky. Někdy už si s nadsázkou připadám více jako spisovatel než projektant.
U dálnice D11 (z Hradce Králové do Předměřic nad Labem) došlo k dohodě mezi Ředitelstvím silnic a dálnic a Dětmi Země bez soudních tahanic a sporů – je to spíše výjimka? Je podle vás taková dohoda unikátní?
Tato dohoda byla spíše unikátní a ŘSD se s hnutím Děti Země dokázalo relativně rychle domluvit. Obvykle však tato hnutí a aktivisté stavby brzdí, podávají rozklady a nechtějí ustoupit ze svých požadavků. Nejlepší by bylo, kdyby se tato hnutí mohla ke každé stavbě vyjádřit pouze jednou a všechny jejich požadavky by se vyřešily v jednom kole.
Jak je na tom výstavba D11 nyní?
Po projekční stránce má 75 % mostních objektů vydané následující části dokumentace: Zakládaní, Spodní stavba a Nosná konstrukce. Po realizační stránce je stavba teprve na samotném začátku. Realizace mostních objektů se rozběhla v červenci, takže se staví teprve tři měsíce. Nyní probíhá realizace štěrkových pilot, sanace podloží a vrtají se piloty. Na největším mostním objektu SO209 o 13 polích se již betonují základy a pilíře. U mostu SO202.1 (jednopolový rám s rozpětím cca 18 m) probíhá realizace nosné konstrukce. Stavba dálnice bude probíhat do roku 2022.
Řada stavebních firem se v současnosti dostává do skluzu – jsou jejich problémy dány počasím, nebo nabíráním většího množství zakázek, než jaké jsou schopny odbavit?
Celá současná situace se stavebním boomem má kořeny v roce 2010, kdy tehdejší ministr dopravy ze strany Věci veřejné Vít Bárta stopl přípravu i realizaci projektů. Po konci krize chtělo ŘSD stavět, ale díky stopnuté přípravě nebyly projekty připravené. Nyní jsme se dostali do fáze, kdy již jsou projekty připravené k realizaci. Zakázek je však tolik, že je firmy nestíhají realizovat a navíc zápasí s nedostatkem kvalitních pracovních sil. Obecně u nás chybí větší množství šikovných pracovníků, a tak firmy často najímají zahraniční dělníky.
A jak to bude se stavebním boomem dál? Už skončí, nebo to takhle bude donekonečna?
Donekonečna určitě ne, ovšem zrovna v našem oboru ještě nějaký ten rok potrvá, protože je tu dálniční síť, která se musí dostavět. Odhaduji, že v letech 2030 až 2035 bude už většina naší dálniční sítě postavená.
Co budete ve Valbeku dělat potom?
Začneme se soustředit na jiné trhy. Zajímavé pro nás bude určitě Slovensko a potom také Ukrajina.
Na jaký projekt, který jste pro Valbek dělal, jste nejvíc hrdý?
Každý projekt, co dělám, ať se jedná o velký či malý projekt, se snažím dělat nejlépe, jak dovedu. Z toho důvodu nemám vyloženě jeden projekt, na který bych byl hrdý. Každý projekt mi něco dal a naučil něco nového. Kdybych jen přeci měl jeden projekt vybrat, tak mou srdeční záležitostí je dálnice D1106 Hradec Králové – Smiřice. Na tomto projektu jsem strávil kus života a dává mi nejvíce cenných zkušeností nejen profesních, ale i lidských. Co mě však těší nejvíce je fakt, že se konečně realizuje pořádný kus dálnice, který společně s navazujícím úsekem D1107 Smiřice – Jaroměř odlehčí přetížené silnici I/33 a zrychlí tak dopravu mezi Hradcem Králové a Jaroměří.