Společnost TES Consulting s.r.o. se stala samostatnou součástí Skupiny Valbek poměrně nedávno, když se v roce 2023 odštěpila z IBR Consulting, s.r.o. Její odborníci ale již dlouhá léta spolupracují se Skupinou Valbek na stavbách po celém Česku. Jedním z nich je Ing. Jan Andrš, který má na starosti technický dozor stavebníka a částečně i BOZP. Nyní pracuje na dvou velkých projektech – revitalizaci náměstí Jiřího z Poděbrad a úpravě kruchty v Katedrále sv. Víta v Praze. Jak oba projekty běží a s čím se na stavbě potýká, nám prozradil v rozhovoru.
Jde o revitalizaci poměrně velkého území na pomezí Vinohrad a Žižkova, kde se nachází významný park se vzrostlou zelení, se spoustou volných ploch, odpočinkových zón i vydlážděného veřejného prostoru. Uprostřed se majestátně tyčí kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, který je nejen prvořadou architektonickou památkou, ale je to i živé centrum duchovního života, kde se konají jak pravidelné bohoslužby, tak také svatby a pohřby. Mimoto je náměstí důležité i dopravně, je zde stanice metra i zastávky tramvají a autobusů, a dokonce i podzemní garáže. A abych nezapomněl, konají se zde farmářské trhy, jedny z nejvyhlášenějších v Praze. Na jedno náměstí je to náplně víc než dost.
Pro místní obyvatele je tedy toto místo velmi důležité z hlediska dopravního, rekreačního, duchovního i obchodního. Proto k jeho rekonstrukci městská část přistupuje velmi citlivě. Je zde snaha o jeho zmodernizování, aby bylo přístupnější a vyhovovalo stávajícímu provozu. V podstatě tomu předcházelo asi 20 let jednání, kdy se veřejnost rozdělila na dva tábory. Zatímco jedni viděli v připravované rekonstrukci šanci na zlepšení již ne zcela vyhovujícího stavu, druzí se oprávněně obávali, že rekonstrukce uzavře náměstí na několik let. Přitom poslední úprava prostoru proběhla tuším někdy v roce 1985 při výstavbě metra. Současná podoba náměstí je výsledkem mnoha živelných úprav. Probíhající rekonstrukce by měla celý prostor sjednotit s tím, že tématem obvodových alejí se náměstí vrací k původní podobě.
Rekonstrukce stanice metra právě dobíhá. Vloni se pustila nově opravená stanice do provozu, nyní se ještě dokončuje bezbariérový výtah a únikové cesty. Do prázdnin by práce měly být dokončeny, na což plynule naváže celková rekonstrukce náměstí. K ní samozřejmě patří nejen obnova náměstí, která bude na první pohled vidět, ale také rekonstrukce všech inženýrských sítí a vybudování akumulačních nádrží na dešťovou vodu, která se bude využívat na zálivku. Přibude také nové osvětlení jak náměstí, tak samotného kostela.
Obecně je snaha o maximálně ekologický přístup k rekonstrukci. Mimo vybudování akumulačních nádrží jsou též všechny zpevněné plochy budované jako maximálně propustné, aby se minimalizoval odtok dešťových vod a maximalizoval jejich vsak. Když už se náměstí odkryje, bude také třeba prohlédnout a sanovat podzemní objekty stanice metra.
Vpředu vznikne taková veřejná společenská část, kde se budou konat trhy, kulturní akce a bude to místo pro setkávání. V zadní části bude spíše klidová zóna s dětskými koutky pro hraní, lavičkami a zelení. Dojde také k lehkým úpravám parkovacích ploch. Zeleně má být mnohem více, než je nyní, ale bohužel některé stávající stromy musí být pokáceny pro jejich nevyhovující zdravotní stav. Opravena bude také fontána Sjednocená Evropa z roku 1980 od sochaře Petra Šedivého. Ve finální fázi pak bude samozřejmostí nový mobiliář – lavičky, koše, stojany na kola, ochrana pro stromy.
Protože na stavbě děláme kompletní technický dozor investora, byli jsme u širší přípravy, která trvala několik měsíců. Musím říct, že je snahou všech stran stavbu udělat maximálně komplexně, precizně a hlavně rychle, aby nebyl příliš omezen tamní provoz. Celá rekonstrukce má trvat necelé 3 roky. Samozřejmě někdy se u takových akcí narazí na různé zajímavosti nebo “překvapení” a změny se musí řešit za pochodu, ale na to jsme zvyklí. Nyní jsme třeba po odstranění podkladních vrstev chodníku zírali přímo do větrací šachty, o které nikdo nevěděl. Věřím ale, že stavba půjde hladce a vše se podaří, jak má, a možná i dříve.
Právě proto, že je náměstí poměrně rušné, bude se postupovat velmi citlivě k tamnímu provozu. Nejenže se podařilo zachovat provoz kostela téměř bez omezení, ale dokonce se podařilo zachovat i jeho bezbariérovost. Budou zachovaná některá dětská hřiště a také trhy, byť se budou postupně přesouvat na právě volné plochy. Buduje se vlastně celý nový park, takže přesunům a jistým omezením návštěvníků se nevyhneme.
Architektonický návrh nejprve předpokládal využití původní pražské dlažby. Nakonec se však ukázalo, že zásoby, které město dosud má, je třeba zachovat pro opravy dlažby v samotném historickém centru města. Dokonce se uvažovalo o obnově některého z původních lomů pro pražskou dlažbu, to se však ukázalo jako nerealizovatelné. Nakonec se architekt s investorem rozhodli vyzkoušet zde nově vyvíjenou pražskou dlažbu, takzvaný Nový pražský normál. Jedná se o žulovou dlažbu, která by měla být určena právě do širšího centra města. Je o poznání rovnější než klasické historické “kočičí hlavy” a současně bude evokovat historickou dlažbu. Před kostelem vznikne takové menší náměstí lemované alejí platanů a asfaltový povrch nahradí dlažba různých rozměrů a barevnosti.
Více o projektu revitalizace náměstí Jiřího z Poděbrad
Zde technicky dohlížíme na stavbu, která je svým způsobem velmi unikátní. Při dokončení katedrály na přelomu 19. a 20. století se předpokládalo, že na nově budovanou kruchtu budou záhy umístěny nové varhany. Možná bych měl ještě doplnit, že kruchta je jakýsi vnitřní balkon, pod kterým se většinou vstupuje do kostela. U katedrály to funguje stejně. Pokud vstoupíte hlavním průčelím, budete nad sebou mít rozlehlý balkon, který zasahuje i do obou věží. Když se kruchta stavěla, předpokládal architekt Hilbert, že navrhovaná únosnost kruchty 20 tun bude pro následnou stavbu varhan dostatečná. Přesto nenechal nic náhodě a celá kruchta, která se jeví jako gotický klenutý balkon, je uvnitř zpevněna železobetonovou deskou.
Když se po téměř 100 letech od dokončení katedrály rozhodlo o stavbě nových varhan, nikdo netušil, jak těžké budou. Po jejich stavbě ve Španělsku se ukázalo, že jejich váha je 40 tun, tedy dvojnásobek původně očekávané hmotnosti. To vlastně není až tak fatálně moc, přesto se nenašel statik, který by potvrdil, že stará kruchta nové varhany unese. Bylo tedy nutné podlahu kruchty, na které budou stát nové varhany, staticky posílit.
Stavba není jednoduchá v tom, že podlaha má být posílená dřevěnou konstrukcí. Ta ale vyžaduje opravdu velmi kvalitní a vyschlé dřevo, které vydrží výkyvy teplot a vlhkosti v katedrále. Protože dřevo pracuje, mohlo by se v konečném důsledku stát, že by se podlaha kroutila a rozladila varhany. Nakonec se takové dřevo našlo na Šumavě a nyní se už trámy zaklápí prkny. Následovat bude kompletní výměna elektroinstalace a pro posílení bezpečnosti se využijí protipožární kabely. Technicky bylo poměrně složité vymyslet, kudy kabeláž povede, jelikož se jedná o specifickou historickou památku, která samozřejmě nemá žádné “stupačky” a podobně. Práce začaly v březnu, podlaha by měla být hotová v červenci a elektro do podzimu.