V roce 2018 se v České Republice vyprodukovalo více než 37 milionů tun odpadu, z toho 86 % odpadu bylo zpracováno a využito pro výrobu nového materiálu a energií. Na skládkách skončilo přibližně 9 %. Globální situace bohužel není tak pozitivní. Z celkové produkce odpadu ve světě je pouze 13 % odpadu recyklováno, zbytek často končí na nekontrolovaných otevřených skládkách, či pod zemí, kde odpad kontaminuje okolní prostředí.
Populace každým dnem roste. Postupně ubývá místa, jak pro bydlení, tak pro skladování odpadu. Skládky přesto každý den rostou. Proto je zásadní začít řešit nakládání s odpadem. Ideální scénář je omezit celkovou spotřebu zdrojů, těžko však lze společnost přesvědčit, aby se uskromnila. Záhadná touha lidstva chtít pořád víc a něco lepšího bohužel nešťastně koliduje s naší planetou a životním prostředím. Jak tedy tuto situaci nejlépe aktuálně řešit? Je možné odpad zpracovat a využít jako stavební materiál?
Než se podíváme na nové trendy v recyklaci odpadu pro výrobu stavebních materiálů, je důležité zmínit, že recyklaci předchází ještě několik důležitých kroků. Jak jsme již zmínili, ideálním případem je omezení spotřeby. Pokud to však není možné, je dobré využít co nejvíce materiálu, který byl použit a zabránit tomu, aby skončil na skládce. Skoro každý materiál lze použít opakovaně – zdivo, střešní tašky, beton, dřevo, sklo, asfalt, plasty, kamení nebo kov. V praxi se nejčastěji znovu využívá stavební suť, betonové bloky nebo stržený asfalt. Betonové bloky lze dobře využít jako podloží budov nebo komunikací.
Co se týče otázek na jakost materiálu, který již sloužil několik let jinde, není potřeba se obávat. Materiál je stejně hodnotný jako materiál nový. Je ale důležité dodržet správný technologický postup při jeho zpracování. V České Republice se však tento trend potřebuje ještě více rozvinout. Nejčastějším důvodem, proč materiál z druhé ruky není tolik populární, je ze zákona povinná kontrola kvality. To se pak výrazně promítá do ceny materiálu a proto mnohé firmy od této idei mohou upustit. Existují ale takové recyklované stavební materiály, které mohou být stejné kvality jako nové, a přitom šetřit planetu.
Přesto, že je plast snadno recyklovatelný, stále miliony tun plastového odpadu ročně končí tam, kde nemají a ohrožují životní prostředí. Naštěstí existují způsoby jak tento problém řešit. Například v podobě eko cihel. Jedná se o plastové láhve vyplněné menšími kousky plastového odpadu. Odpad pro náplň musí být čistý a suchý, náplň musí mít minimální hustotu 0,33 g/ml a maximální 0,77 g/ml. Taková láhev je pak ve výsledku velmi kompaktní, a vydrží několik dekád či dokonce století. Tato technologie je samozřejmě více vhodná pro rozvojové země, kde nefunguje odpadové hospodářství. Ale i v rozvinutých zemích mohou být eko cihly použity pro moderní kvalitní stavby, které mohou zároveň dělat osvětu ohledně plastové krize.
Více sofistikovaně recyklovaný produkt je tzv. polymerní beton. Nová výrobní linka v Ivančicích u Brna dokáže zpracovat na hrubo tříděný, nečištěný plastový odpad víceméně jakéhokoliv druhu do směsi, která má stejné využití jako klasický beton, ale s lepšími mechanickými vlastnostmi. Podle toho, jaké si zvolíme využití finálního produktu, upravíme vstupní směs. Lze z ní vyrobit pevný, křehký, nebo pružný materiál. Proces zpracování odpadu začíná drcením na frakci 0 – 12 mm. Plast je následně smíchán s plnivem, jako je například písek, kamenivo, nebo drcené sklo. Výsledná směs se zahřívá, suší a stává se tekutou. Nakonec se hydraulicky lisuje do různých forem. Linka dokáže vyrobit momentálně 10 kg výrobků za minutu. Na jejím zdokonalení se podílí technická univerzita v Praze s Lotyšskou univerzitou a firmou Via Alta. Už teď ale materiál nabízí širokou konstrukční variabilitu, vlhkostní a teplotní stabilitu, a výrazné snížení stavebních nákladů.
Poslední novinkou v recyklaci plastů, a jejich využití ve stavebnictví, přináší norská firma Othalo. Firma uvádí, že je schopna vystavět finančně dostupné stavby ze 100% recyklovaného plastového odpadu. Projekt je zatím zaměřen na subsaharskou Afriku, kde je momentálně potřeba až 160 milionů bytových jednotek pro místní obyvatele. Othalo prý dokáže zrecyklovat 8 tun plastového odpadu na 60 metrů čtverečních obytné plochy. Výroba je plánována na rok 2022. Vyrábět se bude přímo v lokalitách, kde jsou stavby potřeba s využitím lokálních zdrojů. To znamená zlepšení ekonomické situace v zapojených zemích, díky tvorbě nových pracovních míst. Do budoucna jsou v plánu také budovy jako jsou školy či nemocnice. Tento norský startup má velké cíle a přináší naději na řešení dvou udržitelných rozvojových cílů zároveň.
Karton představuje po plastu jeden z nejpoužívanějších balících materiálů. Jedná o něco šetrnější materiál, co se týče rozkladu v přírodě, ale stále je vykoupen kácením lesů. Recyklace kartonu je naštěstí celkem běžná. Papírové vlákno odděleno od zbytku materiálu, jako je aluminium nebo plast je použito znovu například pro výrobu kapesníků, papírových utěrek nebo psacího papíru. Bohužel ne všechen kartonový odpad se k recyklaci dostane a navíc je recyklace náročný a dlouhý proces. Novější metodou recyklace kartonu je jeho drcení a lisování do velmi kvalitních eko stavebních materiálů.
Karton se může zdát jako nevhodný stavební materiál. Opak je pravdou. Pokud je karton správně zpracován může být dobrým izolačním materiálem, a dokonce může být i ohnivzdorný. Společnost ReWall vyrábí produkty jako jsou střešní krytiny, vnější opláštění, stropní panely či podkladové desky. Karton má sám o sobě dobré vlastnosti co se týče odolnosti vůči vlhkosti a plísním. Další výhodou kartonu ve stavebnictví je bezpečnost. V zemích s výskytem zemětřesení můžeme předejít ztrátám na životech při kolapsu budovy. Stavění budov pouze z kartonu je ale stále v začátcích. Důvodem je kvalita. Taková budova má zatím životnost 15 až 20 let. Pokud tedy hovoříme o využívání udržitelných eko materiálů jako je právě karton, tak pro jejich zavedení a popularitu je potřeba dosáhnout stejné, ideálně vyšší kvality oproti konvenčním materiálům.
Ano, čtete správně. Použité dětské plenky mají své využití ve stavebnictví. Produkt, na který mnozí z nás ani nepomyslí, ačkoliv se využívá každý den ve velkém. S přírůstkem populace vyrostla výrazně i spotřeba plenek, na jedno dítě připadá přibližně 6000 kusů. Navíc se dnes lidé dožívají vyššího věku než dříve a s tím je spojená spotřeba inkontinenčních pomůcek. Anglická společnost Knowaste přišla naštěstí s řešením, jak tyto produkty přeměnit do plastových pelet. Pelety jsou pak následně využity jako materiál pro střešní krytiny nebo plastové potrubí. Knowaste v následujících 5 letech plánuje otevřít 5 nových zařízení na recyklaci. To by mělo ulehčit skládkám o 500 tisíc tun odpadu ročně.