Stavebnictví, jak ho známe dnes, má za sebou stovky a tisíce let vývoje. Které významné inovace změnily obor, bez kterého bychom dnes žili absolutně odlišným způsobem? Objevte s námi důležité milníky, díky kterým budete vědět o zajímavost více než váš kolega.
Bez cementu by stavební sektor prakticky neexistoval. Používáme ho od počátku prvních staveb a záznamy o využití podobné látky jsou staré přes 12 tisíc let. Cement, jak ho známe dnes, ale vznikl mnohem později. Základy modernímu cementu položil v roce 1791 John Smeaton, britský stavební inženýr, který projektoval mosty, přístavy a průplavy. Mnohými je označován za otce stavebního inženýrství. Při svém zkoumání materiálů došel ke zjištění, že pevnost tvrdého vápna se odvíjí od chemického složení. Poté vykonal sérii pokusů, které byly prvními kroky ve výzkumu moderních pojiv.
V roce 1824 na tuto studii navázal Joseph Aspdin, britský vynálezce, který začal experimentovat s ohříváním vápence a jílu. Vápenatou směs poté rozemlel a míchal s vodou. Tak vznikl patent na portlandský cement. Zajímavostí je, že Aspdin nebyl chemikem a veškeré jeho postupy vycházely pouze z vlastních zkušeností a metody pokus–omyl. O 21 let později továrník Isaac Johnson vystavil směs křídy a jílu vyšší teplotě, a to kolem 1400 °C, a vytvořil tak moderní podobu cementu. V roce 1850 už se portlandský cement využíval pro výrobu betonu ve velkém. Koncem 19. století byly betonové bloky standardem pro výstavbu nových budov. Beton umožnil výstavbu větších mostů a vyšších a větších budov.
Zatímco portlandský cement nabýval na popularitě, ve stejnou dobu se objevil další zásadní milník. V roce 1855 byl patentován Bessemerův konvertor, díky kterému bylo možné spustit velkovýrobu oceli ze surového železa. To přineslo kompletní revoluci pro celosvětovou ekonomiku. Konvertor zrychlil a zlevnil proces výroby oceli. Díky tomu přišel rozmach výstavby mrakodrapů, mostů a dalších infrastruktur, jako jsou například železniční tratě.
Konvertor vynalezl Henry Bessemer, vynálezce a podnikatel, který vybudoval například továrnu na výrobu zlatých ozdob. Před Bessemerovým konvertorem se využívala litina, případně svářková ocel, která byla náročná na výrobu. Tyto materiály vedly například k haváriím mostů. Bessemerova metoda byla v průběhu let několikrát aktualizovaná a později ji úplně nahradily efektivnější postupy. Přesto se jednalo o vynález, který ve svém čase změnil vývoj stavebního sektoru a urychlil růst mnoha měst.
Dnes už řešíme Stavebnictví 4.0 a digitalizaci procesů. Než se pustíme do budoucnosti, není od věci se inspirovat v minulosti. Velké vynálezy ve stavebnictví vznikaly pod rukama konkrétních stavitelů, inženýrů a architektů. Nevymýšlely se od stolu, ale podle skutečných potřeb a zkušeností. Věříme, že v příštích letech nás čeká další průlom, který vznikne podobnou cestou.