Přibližně 1,37 milionu km. To je dle Ústřední zpravodajské služby (CIA) délka celosvětové železniční sítě. Česko je s délkou 9 632 km železniční sítě na 22. místě na světě. Kolik kilometrů z toho asi vyprojektoval Valbek? Kolejové stavby jsou jedním z mnoha oborů Skupiny Valbek. A právě o nich bude dnešní rozhovor s kolegou Ing. Peterem Lastoveckým, vedoucím odštěpného závodu společnosti Valbek SK, spol. s r. o.
Na začátku července to bude 29 let.
Pocházím z Košic, takže jsem „východňár“. V Čechách jsem se objevil v roce 1995 po vysoké škole. Nedorazil jsem kvůli práci, jak to bylo u Slováků běžné, ale za přítelkyní, se kterou jsem studoval. Nejdříve jsem nastoupil na SUDOP a po 15 letech, na začátku roku 2012, jsem přestoupil do Valbeku.
Pokoušel jsem se nad tím párkrát zamyslet, ale lehce se to spočítat nedá. Když je daná délka železniční tratě k rekonstrukci, tak se občas na vybraných úsecích některé koleje vynechávají například z důvodu, že již byly opraveny. Kabelizaci zase většinou vedeme úplně všude, oproti zadané délce třeba do sousedních stanic, kde se koleje nedělají, takže podle kabelizace to taky přesně spočítat nelze. Když beru odhadem již realizované stavby, tak se to bude blížit ke 150 až 160 km. Když se k tomu připočítají i stavby v přípravě, tak je to o dalších cca 150 km víc. Například na stavbě “RS4 Ústí nad Labem – Krušnohorský tunel” má jenom stanice přes 110 km kolejí a čtyřkolejný úsek má délku kolem 7 km. Dobrat se výsledku je tedy docela oříšek.
Pokud bereme zakázky, které byly realizované odštěpným závodem, tak mezi ty velké patří trať “Liberec-Tanvald”, kde se řešily všechny stanice včetně Tanvaldu, dále trať “Klatovy – Železná ruda”, kterou jsme jako jedni z prvních zpracovávali ve žlutém FIDICU spolu se SUBTEROU, a “Havlíčkův Brod – Okrouhlice”. Aktuálně pracujeme na vysokorychlostních tratích na tzv. VRTkách. Zmiňovanou stavbu “RS4 Ústí nad Labem – Krušnohorský tunel” spolu se stavbami VRT “RS2 Modřice-Šakvice” a “Šakvice-Rakvice” lze bezpochyby také zařadit do velkých zakázek.
I v naší malé skupině na odštěpném závodu (dále jen „OZ“) tady v Čechách dokážeme železniční stavbu naprojektovat kompletně. V případě různých specifických požadavků spolupracujeme nejen s Valbekem SK, ale i s jinými firmami či dodavateli, takže se ničeho nebojíme a před ničím nezavíráme dveře.
Aktuálně je na OZ 15 lidí – kolejáři, mostaři, silnoproudaři/slaboproudaři, kolega zabývající se inženýrskou činností, kolega věnující se BIMu a já. Od ledna nastoupila nová kolegyně, která nám zpracovává projektovou dokumentaci na sdělovací zařízení. Sice jsme kolegu „sdělováka“ měli i předtím, ale bohužel se nám dlouhodobě nedaří získat projektanta zabezpečovací techniky. S technologickými profesemi je problém nejen v Čechách, ale i na Slovensku.
Ano, trochu jsem to načal. Nedostatek projektantů na železniční technologii nás trápí dlouhodobě. I přes snahu spolupracovat s vysokými školami je takových jedinců jako šafránu a na trhu je o ně doslova bitva, takže to je jediné, s čím bojujeme. Potřebovali bychom z každé profese jednoho odborníka, který by vybudoval „profesní skupinu“. Jedná se hlavně o trakci, sdělovací a zabezpečovací zařízení.
Myslím, že se vytratila atraktivita technických oborů vůbec. Ať už se jedná o stavebnictví nebo strojírenství. Podle mě se lidé zaměřují více na humanitní vědy. Do budoucna bych byl rád, kdyby se těmto potřebám školství více přizpůsobilo. Alespoň všechny firmy v technickém oboru křičí, že jim tito lidé chybí.
Se studenty spolupracujeme a zaměstnáváme je už od otevření OZ. Osvědčilo se to. I teď máme v týmu dva studenty, kteří se jeví jako šikovní budoucí projektanti. Spolupráce se studenty je výhodná oboustranně. Studenti si „osahají“ práci od základu a časem se dostanou i k náročnější konstrukční práci, což je pro ně velkým přínosem.
A co jim můžeme nabídnout? Vedle seznamu benefitů, které spolehlivě vyjmenuje naše personalistka, je to za mě určitě dobrý kolektiv, ve kterém se lidé cítí dobře a dělají velmi zajímanou práci. Projekční práce na železnicích jsou hlavně o týmovosti, takže dobré fungování v kolektivu rovná se dobré fungování v pracovním procesu.
Poslední, co jsem o pátém koridoru neboli novém železničním spojení do Liberce zaregistroval, byla studie proveditelnosti už v Xté verzi. Pokud by se však naskytla příležitost být součástí tohoto projektu, tak bychom rozhodně neváhali. Liberec je jedno z mála krajských měst, které nemá dobré železniční spojení, takže bychom se zajisté rádi realizovali.
Na tuto otázku se těžko odpovídá. My jsme schopni vyprojektovat větší stavbu ve stupni DUR (dokumentace pro územní rozhodnutí) cca za rok a půl. Co však neovlivníme, je její další projednávání, které mnohdy plánovaný termín odsouvá. Od 1. 1. 2024 platí nový stavební zákon, snad nám jeho novelizace pomůže tento stav alespoň částečně vylepšit.
Železniční infrastruktura je momentálně preferovaná v celé Evropské unii. Zatím se k tomu hlásila a hlásí každá vláda ČR, takže si myslím, že potenciál zde je. Víme, že stávající železniční infrastruktura je na hraně kapacity a jinak než rozšířením stávající sítě se to řešit nedá. Například trať Praha – Česká Třebová je na hranici kapacity dlouhodobě a spojení Prahy s východem republiky je bez zdvoukolejnění paralelních tratí neřešitelné. Železniční doprava z Čech na Moravu je přes den maximálně vytížena osobními vlaky a nákladní doprava dostává přednost v noci, což je dlouhodobě nevyhovující stav. Máme zkušenosti i s kraji, které mají zájem rozšiřovat stávající osobní příměstskou dopravu hlavně u krajských měst a budovat zastávky co nejblíže u sebe, ale myslím, že realizovat to na stávající infrastruktuře se ne vždy vyplatí. Zastavování regionální dopravy po několika stovkách metrů zásadně snižuje kapacitu tratě, proto je nutné k tomu přistupovat rozumně a v některých případech řešit regionální železniční dopravu v kombinaci s jinými druhy dopravy.
Na závěr ještě doplním k tvým informacím z úvodu rozhovoru, že Česká republika se spolu se Švýcarskem v hustotě železniční sítě dělí o první místo na světě. Dále nám pomáhá současný trend posilovat železniční dopravu nejen v Evropě, ale i ve světě. Věřím, že to takto bude pokračovat i dál, dostaneme se ještě k mnohým zajímavým projektům a přispějeme k tomu, že v Čechách budeme mít moderní železnici.